4.kapitola
Sarita
Hned po snídani jsem šla na zahradu, abych jsi promluvila s Francem jak mi to poradil Oscar. Bohužel na zahradě byl jenom Juan s Oscarem a tak jsem nechtěla vyzvídat kde Franco je a tak jsem šla zpátky do domu.
„ Kde jsi byla tak brzo ráno?“ Ozvalo se za mnou, když jsem zavírala dveře.
„ Je ahoj Evo. Byla jsem se podívat na zahradu.“ Odpověděla jsem jí a usmála jsem se.
„ Jestli hledáš Franca tak jel do města pro nějaký materiál.“ Řekla mi a podala mi šálek s čajem.
„ Aha tak díky za ten čaj.“ Odvětila jsem jí a usmála jsem se. Poté co jsem došla do pokoje seděla Norma u zrcadla a Jimena se opalovala na balkóně a samozřejmě se přitom nenápadně koukala dolu jestli se na ní Oscar kouká.
„ Jestli chceš, aby se na tebe podíval dej jsi z prsou ten šatek.“ Řekla jsem jí a podívala jsem se dolu na zahradu.
„ Ale já to nedělám kvůli tomu.“ Odpověděla mi a nasadila si brýle.
„ No tak jsi ho sundej kvůli tomu, abys jsi se opálila jinak budeš dvoubarevná.“ Poradila jsem jí a podívala jsem se na Normu, která se smála u zrcadla.
„ Jo díky bez tebe by mi to nedošlo.“ Odpověděla mi a nenápadně jsi sundala ten šátek a přitom se dívala dolů na Oscara.
Oscar
Pracovali jsme s Juanem na zahradě, kdy jsem se podíval na balkón kde ležela Jimena jenom v plavkách a já se nemohl vynadívat ne tu krásu. Její nádherné a opálené tělo se lesklo ve slunečním svitu a já myslel, že tou nádherou omdlím.
„ Bože jestli tam bude dlouho ležet tak se neudržím a skočím tam po ní.“ Řekl jsem a podívala jsem se na Juana.
„ A kdo?“ Zeptal se mě a rukou jsi otřel orosené čelo.
„ No Jimena podívej se na ní je překrásná.“ Odpověděl jsem mu a očima jsem mu ukázal směrem na balkón.
„ Jo no tak to se ti nedivím, kdyby tam ležela Norma tak bych se neudržel.“ Řekl mi a podíval se na horu jako by jsi tam představoval Normu.
„ Jo takhle, tak bráškovi se líbí nejstarší dcera paní Gabrieli no, že jsi se nám nepochlubil dřív.“ Řekl jsem mu a bouchl ho lehce pěstí do ramene.
„ Hele nech jsi toho a radši koukej makat nebo to nedoděláme.“ Řekl mi a hodil po mě rukavice.
Norma
Odpoledne jsem šla na zahradu, abych se podívala jak postupují práce, když jsem se na chodníku setkala s Juanem.
„ Ahoj tak jak vám jdou práce?“ Zeptala jsem se ho a podívala jsem se na jeho vypracované tělo.
„ Ahoj zatím dobře.“ Odpověděl mi a usmál se.
„ Potřebovala bych ti něco říct.“ Řekl jsem mu a ukázala mu rukou ať jde za mnou. Když jsme došli za roh chytla jsem ho za krk a přitáhla k sobě nejdřív se odtáhnul, ale potom mě chytil za pas a začali jsme se vášnivě líbat. Když se najednou vedle nás objevila Sarita a udělala něco co by mě ani ve snu nenapadlo.
„ Ahoj.“ Řekla a bylo na ní vidět, že je zaskočená.
„ Sarito já ti to vysvětlím.“ Křičela jsem pořád dokola a podívala jsem se na Juana.
„ Normo, Normo přestaň v pohodě nic jsem neviděla. Ale jestli vám můžu poradit tak jděte spíš do dílny tam nikdo nechodí.“ Poradila nám usmála se.
„ Co to sakra bylo?“ Zeptal se Juan a podíval se směrem za Saritou, která jsi vykračovala jako by se nic nestalo.
„ Já nevím, ale takovou jí vůbec naznám. Muselo se něco stát. Juane vím, že je to blbí, ale budu muset za ní jít.“ Odpověděla jsem a prohrábla jsem si vlasy.
„ Ne to je v pořádku uvidíme se později?“ Zeptal se mě a dal mi pusu na čelo.
„ Určitě. A chtěl jsem se tě zeptat jestli by jsi se mnou nechtěl jít na výroční les naší haciendy“ Zeptala jsem se ho a doufala, že řekne ano.
„ Samozřejmě jsem rád, že jsi se mě zeptala. Rád tě doprovodím.“ Odpověděl mi a políbil mě.
„ Dobře jsem moc ráda, že souhlasíš. Tet už, ale musím jít za Saritou.“ Odpověděla jsem mu a políbila ho na tvář.
Franco
Celí den jsem čekal v obchodě s materiálem a už jsem se těšil až přijedu na haciendu předám materiál a pojedu domů. Když jsem dorazil na haciendu uviděl jsem z auta Saritu jak sedí na lavičce a čte knihu.
„ Oscare.“ Zavolala na mě a rozeběhla se ke mně.
„ Ahoj, co potřebuješ?“ Zeptal jsem se jí a otevřel jsem zadní dveře auta a začal vytahovat věci.
„ Chtěla jsem si promluvit s tebou promluvit o těch dívkách co jsme potkali ve městě.“ Řekla mi a opřela se rukou o auto.
„ Všechno jsme vám řekli nevím co b jsi chtěla ještě slyšet. Pokud chceš omluvu tak tu nedostaneš, protože jsem nic neudělal žádný z nás nic neudělal.“ Odpověděl jsem jí a hodil pytel s maltou na zem.
„ Já vím a omluvu nechci to já se ti chci omluvit za to jak jsem se chovala měla jsem vás vyslechnout.“ Řekl mi a položila svojí ruku na tu mojí.
„ Dobře jsem rád, že ti to došlo.“ Odvětil jsem a sedl jsi na korbu auta a ukázal jí rukou ať jsi sedne vedle mě.
„ To se mi ulevilo bála jsem se, že mě nebudeš chtít už vidět. A chtěla jsem se tě zeptat jestli by jsi se mnu nešel na výroční ples naší haciendy.“ Zeptala se mě a vykouzlila na mě ten její neodolatelný usměv.
„ Pokud to nebude vadit tvojí matce tak bych šel moc rád.“ Odpověděl jsem a chtěl jí políbit, jenže v tom na mě zavolal Oscar ať jim konečně donesu ten materiál.
„ Tak já už půjdu uvidíme se dnes u večeře.“ Zeptala se mě a dala mi pusu na tvář.
„ Samozřejmě uvidíme se tam.“ Řekl jsem jí a usmál jsem se. Když odcházel neodolal jsem a musel jsem se podívat na ten její pevný zadeček a byl to nádherný pohled.
Oscar
Když se konečně Franco uráčil přijít nenechal jsem ho ani odpočinout a hned jsem začal vyzvídat a na malou chvíli jsem si připadal jako tak největší drbna.
„ Můžeš mi říct co jsi tam tak dlouho dělá? A kdo to tam vedle tebe seděl?“ Zeptal jsem se ho a hodil mu do ruky pracovní rukavice.
„ Povídal jsem se Saritou.“ Odsekl mi a myslel jsi, že se mě tak rychle zbaví.
„ A o čem jste si tak dlouho povídali?“ Zeptal jsem se ho znovu a stoupl jsi před něj, aby nemohl jít dál.
„ Povídali jsme si o tom nerozumění s těmi holkami co potkali ve městě a pak mě pozvala na výroční ples téhle haciendy.“ Odpověděl mi a šel za Juanem.
„ Počkej ona tě pozvala?“ Zeptal jsem se ho a podíval se na Juana.
„ Mě Norma pozvala taky. Tebe Jimena ne?“ Zeptal se mě Juan a začal kopat díru na odpad.
„ Ne ještě ne asi zapomněla, ale určitě mě pozve.“ Řekl jsem, ale v duchu jsem si tak jistý nebyl.
Norma
Když jsem konečně našla Saritu jak sedí v obýváku na gauči a čte knihu hned jsem šla k ní.
„ Ahoj mohla bych s tebou mluvit?“ Zeptala jsem se jí a hlavou jsem jí ukázala , aby šla za mnou.
„ Jistě.“ Odpověděla a odložila knihu na stůl. Šli jsme do matčiny kanceláře, jelikož v tuhle dobu tak nikdo není.
„ Chtěla jsem s tebou mluvit o tom co se stalo venku s Juanem.“ Řekl jsem jí a sedla jsem si na židli v matčině kanceláři.
„ Normo buď v pohodě nic se nestalo.“ Odpověděla mi a sedla jsi naproti mně.
„ Ale já to nechápu normálně by jsi hned běžela za matkou, ale ty jsi byla úplně jiná co se stalo?“ Zeptala jsem se jí a položila ji svoje ruce na její.
„ Jsem šťastná Normo. Usmířila jsem se s Francem a pozvala ho na ten ples.“ Odvětila mi a vyřazovala z ní taková radost a úplně zářila štěstím.
„ Tak to jsem moc ráda a doufám, že to s Francem bude postupovat i dál. Já jsem Juanam také pozvala na ples a souhlasil.“ Řekla jsem jí a objala jsem jí a šli jsme do pokoje za Jimenou.
Gabriela
Seděla jsem na verandě a koukala na nádhernou modrou oblohu bez jediného mráčků a čekal až mi Eva přinese čaj.
„ Evo?“ Zavolala jsem na ní a podívala se ke dveřím.
„ Promiňte paní Gabrielou Vám ten čaj nesu.“ Řekla mi a položila šálek s konvicí na stůl.
„ Ne to je v pořádku chci s tebou mluvit o něčem jiným.“ Odpověděla jsem jí a nalila jsem jí i sobě čaj.
„ A co potřebujete?“ Zeptala se mě a usmála se.
„ Sedni si. Myslíš, že bych mě la dívkám někoho sehnat na ten výroční ples?“ Zeptala jsem se jí a upila jsem ze šálku.
„ No já být Vámi tak to nechám na nich.“ Odpověděla mi a vzala jsi šálek s horkým čajem.
„ Máš pravdu nebudu se jim do toho míchat. Oni jsi dokážou někoho najít sami už nejsou malí.“ Řekla jsem jí a usmála jsem se.
„ Neměla bych je zavolat k večeři?“ Zeptala se mě a položila šálek zpátky na stůl.
„ Ano a zavolej i hochy musejí mít poté těžké práci hlad.“ Odpověděla jsem jí a znovu jsem se zadívala na nebe.
Jimena
Když holky přišli do pokoje vypadali jako dvě veselé sluníčka a mě to nedalo se jich zeptat co se stalo.
„ Ahoj co vám je?“ Zeptala jsem se jich a hodila jsem na sebe svůj průsvitný župánek.
„ Jsme šťastný pozvali jsme Juana a Franca na ten výroční ples. A oba souhlasili“ Odpověděli mi a sedli jsi na protější postel.
„ Aha tak to je hezký.“ Řekla jsem jim a smutným pohledem jsem se otočila k zrcadlu.
„ Co je ti? Ty jsi Oscara ještě nepozvala? Zeptala se mě Norma a šla ke mně.
„ Ne ještě ne nevím jak by reagovala matka.“ Řekla jsem jí a oddechla jsem si.
„ Hele mi jsme kluky taky pozvali tak neděj vyběhni na balkón a pozvi ho.“ Řekla mi a vytáhla mě za židle a strčila ke dveřím od balkónu.
„ Dobře.“ Odpověděla jsem jí a vyšla na balkón.
„ Oscare?“ Vola jsem na něj.
„ Ano? Co se děje?“ Zeptal se mě a odhodil krumpáč a rukavice na zem a běžel k balkónu.
„ Chtěla jsem se tě zeptat jestli by jsi mě nedoprovodil na výroční les naší haciendy.“ Zeptala jsem se ho a podívala jsem se dovnitř na holky a ty se jen usmívali.
„ Rád tě doprovodím.“ Odpověděl a usmál se.
„ Dobře jsem ráda, že půjdeš.“ Odpověděla jsem mu a poslal mu pusu a zašla do pokoje.
„ No tak vidíš. Tet už jen doufat, že to mama vezme dobře.“ Řekla Sarita a usmála se. Když v tom do dveří vešla Eva
„ Děvčata pojďte dolů na večeři.“ Zavolala na nás Eva a zase zavřela dveře.
Sarita
Když jsme došli dolu do jídelny tak u stolu seděla mama a všichni kluci a to nám akorát hrálo do noty, abychom mama řekli, že na ten ples jdeme s nimi.
„ Ahoj děvčata.“ Pozdravila nás mama a usmála se na kluky.
„ Dobrý den.“ Odvětili jsme a sedli jsi naproti klukům.
„ Tak co už jste jsi někoho našli na ten náš výroční ples?“ Zeptala se nás a mi byli rádi, že s tím začala ona a nemuseli jsme mi.
„ Vlastně ano.“ Řekla jsem jí a usmála jsem se na Juana.
„ Ano? A, kteří jsou ti šťastný?“ Zeptala se a usmála se.
„ Půjdeme s Juanem, Oscarem a Francem.“ Řekla jsem jí a bála jsem se její reakce.
„ Opravdu? No to je báječné aspoň hoši uvidí jaký máme přátelé.“ Odpověděla a usmála se na kluky a začala jíst. Všichni jsme se na sebe podívali a na všech bylo vidět, že vůbec nevědí jak mají reagovat. Nakonec jsme se všichni usmáli na mama a začali jít sní. Když jsme si šli lehnout rozloučili jsme se u dveří s kluky a šli jsi lehnout a já celou dobu než jsem usnula přemýšlela nad tím jaký to bude překvapení až se na plese objevíme s těmito nádhernými kluky.